Školkový příběh
Školkový příběh
a chumel školkových dětí
STOP
nehnuté stupínky
i buclaté tváře
(ve vzduchu visí očekávání)
Zatajený dech
naruší slova učitelky:
„Ty musíš být vždycky jiný, viď...
co kdyby tam byli staří lidé?
Mohli by spadnout a ublížit si...“
„já, já vím, co to tlačítko znamená!“
hlásili se někteří snaživci
Do přísnosti hlasu
začala pomalu vtékat láska:
„...ale nikomu se nic nestalo,
a Ty už víš, že to nemáš dělat...“
Oči pod rošťáckou čupřinou chlapce
zazářily pochopením
(a já věděla,
že se tento okamžik nestane
dalším dětským traumatem
a nebude důvodem
nočního počůrávání)
Jela jsem s nimi jen jednu stanici
A přece se ty tři minuty
stanou mým věčným příběhem
Podzemní vlak otevřel jedny
z desítek svých úst
Položila jsem ruku na rameno
té Paní Učitelce:
„řekla jste to přísně a s láskou
... jste skvělá učitelka...“
Rty školkového příběhu
se semkly
a já ukončila symbolickou jízdu
z náměstí Míru
ve stanici Muzeum
(navždy bude cennou relikvií
v muzeu mých vzpomínek)
Komentáře (13)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
pěkný příběh, taky jsem měla takovou skvělou paní učitelku - ale neuměla jsem to ocenit
04.04.2007 19:20:00 | Rádoby zoufalá
... Věrko ... nechám mu tvou báseň přečíst ... zlobí mě ... v pátek povím ... a moc děkuji ... za tvé krásné čisté srdce ...
04.04.2007 07:55:00 | Marcella
A to je tvým kouzlem ... dívat se na lidi věci, dění kolem sebe tak trochu jinak. Kdyby takových bylo více ... ale hlavní je, že máme tebe :-)
26.03.2007 22:49:00 | marllichy
Nejde o hry jako takové, ale kdo víc vydrží. Ten člověk potřebuje mou pomoc, aby dokončil školu. Musím mu dát sílu a naději, aby nespadl do bláta jako vždy. To, že jsem ho kdysi velmi milovala na tom nic nemění. Pěkný večer
26.03.2007 20:25:00 | mamina
Ukecali jste mě - máte tam počůrávání ;-D
Jaroušku, myslela jsem si to... ale nestíhám ani ty básně přepisovat do počítače... a chtěla jsem zachytit ten okamžik...
22.03.2007 15:23:00 | Levandule
Hele, nemoh' by se ten rošťák v noci docela normálně počurávat??? pomočování...chmmm
22.03.2007 15:06:00 | G.P.
kárat pod perutí lásky..
jen málo kdo zná to kouzlo
pohladit i s přísnou tváří,
pravdu sdělit bez přetvářky
a slovo zlé by nevyklouzlo
k dítěti s nevinnou tváří
**J.C.s
22.03.2007 13:36:00 | j.c.
... dostala jsi mě Levandulko
... odpoutávám promarněné
... všechny své chvíle ... a postavím tu metro :-)
22.03.2007 12:55:00 | Marcella
Báječný zážitek. Opět skvěle podaný.
Skoro mě to donutilo jet metrem domů. S k o r o.
22.03.2007 12:34:00 | smudlinek