Smutný táta

Táta kouká na svém dvoře
na rozpadlou starou pec,
já prý se válím na podpoře
Vždyť zalévám koniklec!
Jo, táta býval umělec,
jen kavárny zná, zná divadla
tam těžko řešit smutnou věc
na dvoře že pec nám spadla..

Starý pecař na výměnku,
ryby lákají ho k řece,
mladý zase křepčí venku
na vesnické diskotéce
Řemeslo se šklebí z klece,
čas mu zvoní podkovami...
Občas tátu straší přece
spadlá pec, co žije s námi

Do keramického když krbu
hází špalky z borovice
na vlastním poznává hrbu
že mizerná restituce
jak z olova je náušnice
Tak pec z doby "krále klacka"
jen útulkem je pro slepice
(to dnešním je trendům facka)

Při rozjímání nad plameny
vzpomínky jen zbyly z mládí
a pravými chce zvát jmény
co dnes tvoří harampádí
Nedivím se, že mu vadí
pole, osetá jen spoře
a nic že mu nenahradí
spadlou pec na jeho dvoře