Ženy, toť moje doména,
každá je předem ztracená,
když ji jak zlatou rybku hbitě
polapím do ošidné sítě,
utkané z lichotivých slov.
Jsem svůdcem paní, dívek, vdov.
Srdéčka jejich beru ztečí
a náramně se mám.
Ženy mě napájí, živí i šatí,
vroucně mě milují,
dluhy mé platí
a já jim za tu jejich péči,
která mou prázdnou kapsu léčí
pár planých slibů dám.
Milý pane kudlanko, děkuji za komentář. Posílám srdečný pozdrav z rozpálené Prahy. Daniela
30.07.2024 18:37:24 | danaska
Milá Maruško, moc děkuji za komentář. Tyhle verše jsem psala pro jednu divadelní hru a představitel onoho donchuána je předváděl opravdu svůdnicky. Moc pozdravů z Prahy posílá danaska
01.07.2023 18:43:34 | danaska
Kde chybí láska,jemný cit.
Snadno se nechá, omámit.
Nahodí svou past, udičku.
Vyzdobí slůvky cestičku.
A pak už jenom zachytí.
Další je jeho objetí. *
Danielko, tak ta se ti povedla.
Krásné léto ve zdraví a pohodě TI přeji.
01.07.2023 18:12:11 | jenommarie
Moc děkuji za pochvalu. Od Admirála to fakt potěší. Z Prahy zdraví Daniela
01.07.2023 18:05:59 | danaska
Hezké dílko, zajímavě zpracovaný.
Ten maník přesně ví, na jaké ženy či dívky zacílit a je hodně přesvědčivý.
19.03.2023 00:44:21 | Koala
Děkuji, Václave. On je to vlastně písňový text do jedné naší divadelní hry. Jsem ráda, že se líbila. Daniela
01.12.2022 19:56:38 | danaska
Výborná báseň. Moc se mi líbí.
01.12.2022 19:52:29 | Václav
ano, takových po světě běhá...
10.10.2022 19:44:35 | stormeater
Je prima, že ses dílem připoměla a publikovala.*
Vykutálení někdy klamou tělem - k naivním, tím směrem.
07.09.2022 23:09:38 | šerý