Lom sil na medovém hranolu duhy
bosé trámy ryšavé a šupinaté
sloupoví v povětří šerých nocí
tvaruje zásnuby prosvítání v křídlech můr
bodří pábitelé na špičkách paroží losů
jak holiny v bocích jedlí...
Sněžná slepota ve fobii nervů
rozrůznila inkoust v pohlednicích
a prašné různovločky a víření v kotlích
procházím se ve vjemech ocelotů
klimbáš a čteš vrásčité tváře
v podloubí glaciálů dojmy ruší stesk...
Tavba ve vysoké peci oprýskaných věrouk
roní svalnatá křídla kolibřiččí
i jantar se ustrnul v nebesích obou sluncí
tyje i v podpalubí jako medový host
a ukrývá patero světů kol modrých hvězd
zapomeň na okrové teplo
roněné poraněným vlaštovičníkem
zvolni tempo u bran nachových, vždyť
žestě ve stěžních
hrají nám tuš...
No nevím. Muselo to asi dát spoustu práce, ale upřímně - přijde mi to jen jako obrovská armáda "pěkných slůvek". Nějak jsem z toho nedokázal rozluštit myšlenku. Prostě se jen víc a víc utvrzuji, že poezie volného verše prostě není pro mě. Omlouvám se.
08.09.2022 21:08:20 | Nazarian
To je v poho... ani jsem žádnou centrální myšlenku nesledoval, snad parciálně, no ale to je přesně to, co na poezii volného verše miluju - tu svobodu. Tedy nejsem uvyklý na tu "spoustu" ohlasů, tak nějak ta "báseň" vyplynula sama od sebe, spontánně. Děkuji za reakce :D
08.09.2022 21:20:24 | Pablo Kral
Pěkné. Jako by to přednášel zručný husitský řemeslník namazaný kolomazem :)
08.09.2022 19:14:13 | Narragan
tohle je trošku "náročnější" než jindy.... (a na víc čtení) ale baví mě, skvělá práce*
08.09.2022 14:34:00 | Sonador
Teda louskám ten text .. pravda, nepřelouskala jsem ho docela, ale taky je pravda, že čímsi nutí ho číst víckrát. Spíše je ale pravděpodobnější, že jsem prostinká plavební suity. Takže, je to pro mě výzva, že stále je co objevovat :-)
08.09.2022 14:31:23 | Vivien