Bouře ve sklenici

Na lbích námořníků švy chvějí ódu na duny

a v hodinách spálených jak jařmo velbloudí

i znamení koňských kopyt - co vlna vlnu mine

tikot zní sasanek v solných doupatech korálů...

Sčítáš ty popálené minuty v podhradí...

Ukradlas z chřestýších kůží zírající oči nemluvňat

už tesají do propadlin posledním motýlům menuety

nahota v obzorech, tyrkys v obrazech, javor a dýha

ty poběhlice zasedly do kajut ve španělských sálech...

Brodíš chodidly bažinu a sůl cítíš mezi prsty...

Klauni krasavci bubnují v rej cárů plachet

dodýchal sloup solný v kámen tvých slz

sudy prachu v bezduchém bezdeší a bez pečeti krále

šach mat a kapitáni rumem vyškrtli posádky...

Vymodlila sis lásku orlů skalních...

Zborcené zrcadlo v sítnici holčičky ve svetru

volaje odlesky mozolů všech dní vytvrzené dubem

prokluzuje skvrnou hyení, dumá o lvicích

kotví břity sají moc Atlantidy a přerůstají v megapole...

Políbilas to propadlo a smyčka sama shořela...  

Pralesní půlměsíc žaluje ty lokny věrozvěstů

úvaly z hřbitovů náhrobních jak mé paže

studí a přišeřuje odstíny bledé z podzimní palety

a kouzelník máchl berlou do žhaviska z borky...

Usnulas,

tvůj jasmínový čaj byl příliš horký...