Rak....

Zmatený rak běží žlutou travou, 

na nožkách podkůvky z stříbra opačné.

Sova v zeleném slunci se našla, 

kamenné květy lehce jsou povadlé. 

Krystaly noci ze země raší, 

pod nimi rodí se plovoucí ptáci.

Skleněným vzduchem tiše plují,

záblesky barev pokřikují, jsou slepí

Duhové ve skle nesou se barvy

ze vzduchu líhnou se červené larvy.

Krmí se světlem toho zpěvu.

doplavou potichu k žlutému sněhu.

Tam v sněhu tiše zelený sedí rak,

na krystal černý upíná zrak

Žerou ho červy rudí tiše 

Za to že vylezl ze své skrýše.