Má duše není rozervaná,
netrápí se, nevzlyká,
je klidná, někdy rozjásaná,
bez smutného publika.
Svůj život miluji neskutečně,
mám rád lidi, mám rád svět,
chtěl bych žít v lásce a žít věčně,
na křídlech fantazie odletět.
Co ze života, kde smutek vládne,
když duše utrápená v koutě sedí,
co z mládí, když trýznivě a marně vadne
a chmurám vstříc do prázdnoty hledí.
Jabloňový květ, fialky rozsypané v trávě,
slunce, déšť, hejna ptáků, roje včel,
to vše vnímám a přijímám nedočkavě,
život bez toho si představit, to bych neuměl.
ST
Hezká zpověď.
Ať se Ti daří Kane.
PS:
Zcela na okraj...
Přesně si pamatuji slova učitele literatury na střední:
"Krásné věci píšeme pouze v opilosti z lásky pro naše přátele a přátelství v které věříme, že nevyprchá."
21.09.2022 13:02:53 | Fialový metal