V lese v tom tichu,
kde prostírá se klid.
To ticho co nekazí,
lidský smích a křik.
Tam někde je štěstí,
co voní po mechu.
Je o něm slyšet jen,
tu a tam z doslechu.
Vnímat ho bez hlasů
v lesní té samotě.
Lehnout si do mechu
v vší své prostotě.
Vnímat lesa tichý dech
být lehký ve svých snech.
Najít tam štěstí a klidu dost
najít tu radost a mít jí dost, jednou...
Blahodárné ticho, co hladí po duši
našlapuj lehce, rušit ho se nesluší...
Tomu rozumím, Míro, krásnou neděli
25.09.2022 12:38:21 | Emily Říhová
Děkuji moc. Píšeš moc nádherné dílka, a tohle je jen takový pokus....
A něco víc
25.09.2022 20:05:14 | Protos1182
... a hezký pokus ;) vždyť všichni se jen tak pokoušíme :)
Opatruj se
26.09.2022 21:45:01 | Emily Říhová