UDRŽITELNĚ
chci žít udržitelně
snažím se proto recyklovat i sám sebe
nemyslím svoji schránku
ta to zvládá jakž takž sama
jednou za sedm let se prý celá obnoví
jen její kvalita stále víc upadá
až jednou skončí nefunkční ve spalovně
aby nezabírala místo na zbytečné skládce
jenže má duše se sama o sebe starat nedokáže
od rána do rána se mnou zápasí
aby si zuby nehty udržela
i to co už dávno patří do odpadu
nechce se vzdát ničeho
na co si jednou pro své pohodlí už zvykla
zápas o její repasi a recyklaci
mě sice čím dál víc vyčerpává
nechci ho ale nikdy vzdát
vždyť co potom s nanicovatou duší
která je zbytněle zkostnatělá
a překáží tudíž i sama sobě
s takovou bych si už zaživa musel trapně připadat
jako sám sebou opuštěný v klaustrofobním hrobě
Praha, 30.9.2022
https://www.youtube.com/watch?v=e4YEiFewX38
La, la la la lá, co mi dáš?
Stále se la, la la la odkrýváš.
Stále mě pobaví, si v tobě číst,
tak ťukám na zdraví, ať jsi si jist,...
Že tvá duše la, lá zpívá dál
a kdybys mohl a blíže u mě stál
tak by si slyšel i mé la, la lá
a duši jak na duši se usmála...
Lá, la la lá la, la la lá....:-)
03.10.2022 10:53:03 | Dreamy
I ta píseň s paní Hegerovou ..k tomu krásně sedne. Však si svou duši oprašujeme, čistíme, recyklujeme..a snažíme se ji nenechat uvadat.
Fajn, že se nedáš a dáváš jí bohaté Menu*;)
Držme si uvnitř SEBE..ten udržovatelný chod, po dobu ..co JSME zde za lidomasa:D..to jsem si vypůjčila od Šerého, z jeho příběhu.
Krásný víkend, milý Amonku TI přeji. :)*
01.10.2022 10:16:31 | jenommarie
Někdy se děsím při pohledu na své vrstevníky, zda jsem už taky tak nezkostnatěl, případně u těch ještě starších, zda je opravdu nevyhnutelné nechat s věkem natolik okorat a znehybnět i duši a uzavřít se všemu novému... Ovšem sám sebe asi člověk posoudit nedokáže - jediné východisko asi je, neuzavřít se jen v nějaké bublině stejnostejných a vnímat i jiné podněty, zejména od těch mladších... ;-))
03.10.2022 23:30:32 | Amonasr
Myslím si že každý z nás sebezpytuje a někdy se zbytečně soudíme. Je pravdou, že čas spěje ku předu a jinak to nebude, ale podstatou je, to uvědomění si, že i když se tak děje, jsme tu a život žijeme a dokud se tak děje, je to jenom na nás samotných. Zápolím sama se sebou a mívám různé stavy a najednou se však stane, že je setřesu a cítím se zas tak očištěně, jako když přijde čerstvý den :D. Asi musíme ty sebezpyty v sobě vyvolávat, jednou za čas, aby jsme opět došly k sebeuspokojení, taková vnitřní jízda vlastní pouti*:)).
Ale tvým moc dobře rozumím Amonku. Já teď uvnitř sebe, stále slyším větu přítele:,,Jsi tak mladá" a ve mě to čílí, že jsem proti těmto slovům tak bezbranná. Ono máme každý v sobě své váhy a musíme i druhé nechat své si srovnat. Život je jednoduchý..
jenom své složitosti, si držíme a nevím proč to tak být musí ;). Měj se krásně milý Amonku** DĚKUJI za TVÁ slovíčka, ty vždy máš stejné vnímání a to mě těší. M
09.10.2022 16:14:41 | jenommarie
Sám si říkám. Historické zříceniny se už nedají zcela renovovat. A tak jen se konzervuji a duši s duší, pomiluji.
Taková Tvá prima úvaha, je opravdu úvahy hodná.*
30.09.2022 22:06:17 | šerý