Kalné ráno

Běsnění budíku přetíná snění,
paprsky ostré se pod víčka derou,
obrysy večera ránem se mění,
v zácloně zcuchané, mouchy se perou.

Na patře poušť se pachutí sžírá
v hlavě smršť úlomků úporně bodá,
žaludek záblesky noci se svírá,
svědomí mocnými kousanci hlodá.

Dunění rytmu a přehlídka tváří,
útržky vět, smích, emoce bouří,
další drink ve světle modravě září,
prostorem ztraceným v mlhavém kouři.

Ránem pak studeným ulicí šerou,
nejistě kráčejíc omítky stírá,
z pod mraků paprsky první se derou,
vlezlý chlad ranní se pod šaty vtírá.