V vichřici hrozivé, jenž kolem běsní
z kořenů vyrvané i stromy lesní.
Drobounký kvítek světlo nese
ukryt hluboko dřímal v lese.
Malý toliko, však moc velkou má.
Mnohým do nitra tiše promlouvá.
A barvy do šedi tiše rozsévá,
Ke slunci v větru se nese.
V dotecích slunce barvou hraje,
jak teplem hřejí lidské dlaně.
Slunce hřeje vítr chladí
navzájem mají se tolik rádi.
A jsou vším
&