rozhodl jsem se
že udělám něco pro své zdraví
a i přes nepřízeň počasí
došel jsem si
koupit cigára
pěšky
myslím to vážně
i k přední bráně (třeba
pro noviny)
jezdím autem
v padesáti
když jsem přežil vlastní život (a
všechny své parťáky)
vrátil jsem se zase ke kouření
nic velikého
tak třeba
když na světlech padne červená
zastavím
jednu si zapálím
potáhnu
a pak
téměř celou cigaretu
vycvrnknu z okna ven
nemůžu se zbavit dojmu
že život je příliš krátký
na
to
abych jej promrhal asketismem...
v kiosku
mi na rameno zaťukala moje sousedka
přistěhovala se k nám v létě
do domu po starém panu S.
byl to takový ten typ ženy
co se Vám lehce usadí v hlavě
a při různých příležitostech si na ni vzpomenete
míjeli jsme se ve svých vozech
občas se zahlédli ve městě
někdy jsme na sebe zamávali
při kropení trávníků
mrkali jsme po sobě
a nakonec
spolu stojíme
ve frontě u kasy
řekla mi
že má na nočním stolku
moji poslední knihu
a já jí odpověděl
že je celá o ní
rozesmálo jí to
a pak dodala
že není hloupá...
tyhle rozhovory vypadají
na první pohled nevinně
mají ale svůj potenciál
vše jde rychle
odpadají předsudky
a já se tím nechávám rád unášet...
ani jednoho z nás nepřekvapilo
že jsem u ní přespal
ukázalo se
že žádnou moji knihu nečetla
jednalo se jenom
o ukojení potřeb
oba jsme k tomu měli
vhodné dispozice
vzájemně jsme realizovali
své představy
přesto mě požádala
abych jí nějaký text věnoval
a já
rtěnkou
na pelest její postele
napsal:
,,když začneš zářit
jsi jenom Ty
a Tvá slova
přisedl bych si blíž
ale shořel bych
nezbývá
než odejít,,
řekla mi
že jsem komediant...
ráno
jsem se vracel podél vody
abych zkontroloval loď
protože noc
byla dvojsmyslně bouřlivá
na vyplavených řasách
bylo vidět
kam až dorážely vlny
nad obzorem
pomalu začínalo pracovat slunce
konečně jsem si zapálil
vyfoukl jsem dým
a podíval se na hodinky
napadlo mě
že touto dobou
většinou ještě spím
všiml jsem si
že za řemínkem
mi uvízl pramínek jejích vlasů
a vzpomněl jsem si
že když jí bylo hezky
šeptala mi do ucha: ,,Lucie...,,
vybavil jsem si všechny Lucky
které jsem v životě poznal
a obtočil si její kadeř
kolem prsteníčku
přemýšlel jsem
jestli je ještě se mnou
když ji mám omotanou kolem prstu
a nebo
jestli už jdeme
každý vlastní cestou...
Už jsem tu byla jako Kumiko, ale Violka ti tu zatím nezanechala nic. Tak teď.
Jsi uložen ;-)
25.02.2023 17:21:35 | Violka divotvárná
... A jsi? Komediant?
Fakt, že sis vybavil všechny Lucie
svědčí o tom, že snad ne "zatracený". :-))
Jen bych se tady Péťo opakovala po ostatních
a hledala slova, kterými ti znovu a snad originálně říct,
že jsou tvé texty neomšele čtivé a "živé".
Z téhle si beru ponaučení, jak se ne lehce nechat omotat
...a vlasy upínám do drdůlku :-)
Krásné dny...
05.10.2022 11:16:22 | Dreamy
myslím že Phil
jednou napsala
že jsem komediant
já bych jí to věřil
děkuju Péťo za návštěvu
;-)
05.10.2022 22:41:59 | piťura
jo jo Petře - to je zas sugestivní PIŤUROVSKÁ ELEGIE NA PLNÝ KOULE...jsem moc rád, že zas máš novou....hochu Ty se neomrzíš**ST*
05.10.2022 10:47:38 | Frr
Když se autor v psaní rozjede a nenahmatá tečku. Ale u tebe Piťo, by bylo na škodu a jak "umělé přerušení."
Život je nejlepší autor a oči máš, jako splávek. Prima máš nachytáno!/*
04.10.2022 20:43:11 | šerý
děkuju bráško
chtěl bych Ti
odpovědět něco velikého
ale omezím se
na skromné: ,,však
Ty víš...,,
PS:
s těma očima
je to vzájemné
krásné dny ;-)
04.10.2022 23:00:51 | piťura
ach P.
už ten názov ma prebodol
zase si trafil na minútu presne
to čo si nemal
ale inak
medzi nami
je to fakt skvelé
ako vždy
04.10.2022 18:52:13 | maliska
Jak jsem již několikrát napsal ve svých komentářích, k tvé tvorbě, tvé texty číst je jako, číst scénáře k filmům. Děj odvíjí se, jak je popsán, plynule bez konceptuálních představ. Vše je popsáno lehce, přitažlivě s ironií života a jeho hlubokým poznáním. Není barevný, je černobílý, aspoň pro mne, tím je více přitažlivý a touží po slze, jak po léku. Čtením jsem byl vtažen do děje, to dokáže málokterý text.
04.10.2022 18:09:19 | blues
jsem moc rád
že jsi to v tom všechno našel
a vážím si toho
takový komentář
se hezky čte
a dává naději
děkuju příteli
04.10.2022 22:53:11 | piťura
nenudí, má to spád a je to sakra povedenej obraznej text, ani délka nevadila mám to s délkou skoro stejný dekameron.) prostě bylo to jako procházet se v tvé hlavě a to má text být, vyprávět příběh poeticky , nechat pak čtenáře unášet obrazy na plátně.Líbí se mi zpracování i použití slov, je to tak obrazotvorný jako bych tam byla a viděla to, prostě jeden z dobrejch textů co si na nic nehraje a prostě je svůj a žije .Tak jo, víc takovejch piťurů tady .)
04.10.2022 18:01:51 | xoxoxo
děkuju za návštěvu
a krásný komentář
který mě dojal
nejsem zvyklý na takové přijetí
po přečtení Tvých řádků
je radost
sem psát
;-)
04.10.2022 22:42:00 | piťura