vídávala jsem kdysi zlaté ptáky
jak za noci letí hvězdnou oblohou
svobodně, hlubinám vstříc
a tajemstvím...
.
a v každém mávnutí křídel chorál zněl
od světa k světu vyprávěl
o cestách smírných, o naději
o štěstí, o kráse - o té nejraději
.
vídávala jsem kdysi zlaté ptáky
z křídel sypal se prach z hvězd
- na vlasy, na kůži, na soužení
a nebyl strach
zloba
ani zapomnění
jen tichý let, pár pírek
blízkost...
políbení
.
.
dnes ptám se
když zase zrakem oblohou
kam zmizeli?
a proč už nemohou?
Krásné verše....a Son, určitě jsou...políbí..tak tiše a něžně Tvou Duši bolavou.
Pohladila tato Tvá....děkuji.
27.10.2022 22:31:14 | Jarunka
a tys Jaruško pohladila mě... jen mě mrzí, že jsem nestihla, nežs odjela na chaloupku.. a tak na tebe bude objetí a úsměv čekat, až se zase objevíš tady*
moc Ti děkuju!
30.10.2022 10:21:19 | Sonador
Zdá se, že to bude jen jiným obdobím autora, vzpomínáš přece, že v hodinách výuky jazyka českého nám o tom kantoři vyprávěli :-)
08.10.2022 22:03:49 | Vivien
:) milá Viv... já se přiznám, že nad sebou posledních pár dní přemýšlím (no nějak to nepřeháním) a obdobím to asi bude... takovým divným... je mi dobře, a to hodně, přesto jsem taková - zakřiknutá, jo, to je to slovo:D
moc Ti děkuju*
10.10.2022 10:39:52 | Sonador
tedy P.S.:) dobře na duši, s tělem a hlavou to bylo minulý týden horší... ale je mi divný, zakřiknutost ne a nemizí... a tak zmizim já - do přírody:D
měj krásný den Vivien*
10.10.2022 11:48:09 | Sonador
Já lítám i ted, po městě, ne po nebi,jsem tedy plná prachu? Ne nemám strachu,držím se prostě na zemi, bez zloby a vyvádění, vyvedla jsem mladé i tak mladá duší, létání( ve snech) i lítání mi prostě pořád sluší..
08.10.2022 10:33:00 | básněnka
Son... tak půvabné! Musím číst stále dokola... Moc krásné...
07.10.2022 21:56:14 | Narra
...co je ráno nemusí být už zvečera...;-)ale zítra je nový ráno...
06.10.2022 18:01:17 | Marten
Tak Ti posílám pusu. A na každou tvář. Tak a tak. Ať se dobře máš.
06.10.2022 16:27:44 | mkinka
ha, proto jsem to musela dnes - chtěla jsem pusu!;) moc děkuju Jitu a objímám*
06.10.2022 18:42:40 | Sonador
Možná je hledáš na špatných místech a přeci jsou a pořád mohou:)
06.10.2022 14:43:24 | paradoxy
problém asi je, že je vůbec nehledám:D
taky pevně doufám, že pořád někde poletujou...
06.10.2022 18:43:23 | Sonador
Však jsou, a přeju ať migréna zase odpluje:*
06.10.2022 18:47:32 | paradoxy
moc děkuju... už je to lepší... a vy už jste zdravé? (určitě jo, to se ptám brzo že?:)
hezký večer*
06.10.2022 18:49:01 | Sonador
No my jsme zase nemocné a dneska s ní šijou všichni rohatí...zase se dostala k nůžkám a rozstříhala záclonu, no dala jsem na prdítko jednu výchovnou:) a je zase jako milius:D ale na druhou stranu se s ní nedá nudit. Taky vzala sestřičce rtěnku a vymalovala si celý obličej na rudo, za chvilku ji dám odmočit do vany. Diskutujeme se, říká že je Ironman a já tvrdím, že je to Hellboy:D
Taky přeju hezký večer:)
06.10.2022 18:54:50 | paradoxy
Každé ptáče má barev svého peří. Každé ptáče zná letů směr. Že vítr a někdy v bouři? Člověče jen lidský. I u sebe... to tak ber!
06.10.2022 13:01:39 | šerý
...možná, že se stali jen neviditelnými...možná, že Ti čas od času některý z nich usedne na rameno a Ty to ani nevíš***ST*
06.10.2022 12:59:06 | Frr