Náš život nese jméno štěstí..

Proč hledáme štěstí pramen,

kde touha po něm rozkvétá,

bezradnost, pokrčení ramen,

odpověď v kresbě zakletá,

hlavou mudrce prosetá,

je našeptána do pověstí,

tajemně křídly třepotá,

náš život nese jméno štěstí.

 

Po šňůrce perel zatoužíme,

měšec náš nechť se naplní,

však náhle jaksi hůře spíme,

třpyt perel spánek oslní,

náš klid se vplétá do trní,

jež ostře píchá do zápěstí,

ve světě svém jsme patrní,

náš život nese jméno štěstí.

 

Květiny náhle jinak voní,

i lež má jaksi oblé hrany,

pohled náš mlžný mamon cloní,

považujíc se za dvořany,

i mince zlatá dvě má strany,

ta jedna duši neklid věští,

druhá otvírá velké brány,

náš život nese jméno štěstí.

 

Když krutá nemoc dny nám zkrátí,

bezmoc a strach, zatnutí pěstí,

perly zdraví nenavrátí,

náš život nese jméno štěstí!