Nocturno

Je skoro půlnoc

Vodní hodiny mých slz

Samovolně stékají  po skráních

Ticho křičí svůj smích

Do hukotu krve v uších

Temný chtíč třese našimi těly

S každým přečteným slovem

Víc a více neslyším tvůj hlas

Rty marně šeptají po objímání

Ruce chtěly by se líbat

Kulatý měsíc za břicho se popadá

Jen výsměch ledového větru

Rve listí z jabloní

Čas co jindy zdivočele pádí

Postává mezi dveřmi a neví

Jestli dovnitř nebo ven