už opět smutníme..

už opět smutníme..

Anotace: dávala jsem to dohromady s kamarádkou.. smutek máme obě v očích.....

Srdce pláče oči bolí
dnes nechci myslet nacokoli
chci jen myslet na tebe
a přitom se dívat na nebe.
To nebe ale černý je,
moji duši celou zakryje.
Jak temnota, můj smutek je
a já cítím se tak zoufale.
Slza po tváři pořád jen teče
jako krev ta ze žíly neuteče.
Vzpomínky jsou krátky a matný
ale k čemu je mi to teď platný.
Nevím zda jsem na kraji nebo na samém konci
řekni jen proč lidé jsou takový,proč jsou takový sobci.
Což pak jsem jiná z jinýho těsta??
Jsem jen zamilovaná z malýho města.
Autor zajicek.vjamce, 23.03.2007
Přečteno 307x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Možná máš pravdu... možná jsme z jiného těsta. Ale ne všichni sobci nejsou... jen něktěří, kteří si to dobrovolně zvolili. Vidím, že dneska je den pro smutnění a bolest.

23.03.2007 11:33:00 | SadLily

líbí

Smutek z toho doslova pryští, jsou v tom krásně cítit emoce... nějaký ten veršík bych psal asi jinak...ale já sem jiný :-)

23.03.2007 10:58:00 | Ďobek

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel