povidlové povídání
povidlové povídání
ve slivoni vzplály vlasy
jak je zvedly husté větve
ruce svedly rituály
/mé je uvnitř a to vně tvé/
plody léta plodná léta
deklamuje paralela
a když od úst pecka vzlétá
jak artefakt duše těla
jako nota do pomlky
kolmo k nebi namířená
k beránkům co ženou vlky
posteskla si stejná žena:
co ještě dnes v barvách plane
zítra bude zašlapané
na poslední stopce visí
povidlové povídání
/jazyk sládne táhlým kdysi/
na pasece místo laní
zůstane jen bludný kámen
a s ním toulky rozhodnutí
se vším co už nepotkáme
holý kmen je sloupec rtuti
prostupuje za zahrady
linkou cesty a dál k nebi
vymezuje tam a tady
tady se mi uvelebil
suchý lístek na rameni
a když foukne tam
už není
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
já ji četla, ale koukám, že jsem nenechala stopu.. a tak jsem ráda, že se mi znovu připomněla... a čtu znova, protože je vážně úžasná*
10.11.2022 19:36:29 | Sonador
Tohle je tak krásný..něco tak pěkného jsem snad ještě nečetla. Uložila jsem si ji..k ní se budu muset vracet..častěji..už pro ten milý pocit..který mi dává. Děkuji cestičko*:)
27.10.2022 14:11:40 | jenommarie
...tedy já se skoro podzimně červenám. A těší mě, že k tobě má slova promlouvají:)
10.11.2022 19:16:46 | cestadolesa
duše nepadá, cestičko, to jen my, pecky :) - nej je ta povidlová část, se maže kolem pusy úplně ... klidně foukej, tenhle lístek si chvíli podržím :)
24.10.2022 18:22:46 | lawenderr
to je NÁDHERNÝ TEXT, poeticky vonící švestkovou vůní....moc se mi líbí ST*
prosím, uložím si jej mezi své oblíbené*
díky*
24.10.2022 15:58:31 | Frr
Říkám si, takový text dokáže jen čistá duše, nádherná poezie a má velká poklona cestičko.
24.10.2022 15:47:30 | Vivien
Ráda jsem četla.
24.10.2022 15:30:00 | mkinka