*-*Na lavičce v parku

~~~~~~~~~
Na lavičce v parku
sedávala dáma
jenom ji tak hlavou běží
proč jsem tady sama?

Rozevře si slunečník
písničku si brouká
zvolna došla k zastávce
proč se ten pán kouká?
On se díval na slunečník
přistoupil a povídal
moje paní stejný měla.
Už tu není,vzpomínal.
Zeptal se,můžu jít s vámi?
A moc mile se usmívá
je sama,tak řekne proč né?
A ruku mu podává.
Pod jedním slunečníkem
jde dáma a starší pán
nevšimnou si že už prší
slunečník je pocákán.

A za pár setkání v dešti
a každý den ve dvě,ve tři
jim napršelo společné štěstí.
A tak se to patří...

~~~~~~~~~~