Socha

Šla jsem s fotoaparátem.
Byl poupátkem v jinotaji
na Karlově náměstí
koukala na mě Eliška Krásnohorská.

Chodím tu skoro denně,
až dnes oslovila mě srdečně.
Znovu najdu si její román
a budu louskat do noci.

Je nesmrtelná a má milovaná.
Žena velkolepá.
S ní zpívám la a la.
Park mluví i šeptá.
Má nás pořád ráda.
I jako socha je krásná.