Zabublaly bublinky
na temné hladině,
a z odrazu měsíček
uculoval se na ně…
To verš
utonul v unylosti,
spoután konvencemi,
odsouzen k zapomnění,
zardoušen nepochopením,
a z hlubiny až ode dna nicoty
jako metanu bubliny smrduté
z hnilobného kalu vyplavalo
jen pouhých pár
neveršů
nebásně.