Stojím

Schoulená pod stříškou s obuví.
Lidé bloudí i oni po lásce hladoví.
Stesk na zastávce zachvátí.
Jsou tu i stejně orientovaní.
Přeji jim to.

Nikdo nemůže, jak se narodí.
Praha je volná i na červené chodec ví.
Nastupuji a jedu dál,
aby tam už vláček stál.
Je horko a v sobě koláž.

Rozteklá rtěnka.
Tak ať.
Na Náměstí Republiky je má trať.
Kočky, mám zpoždění.
Omluvte mě, u svých vrat.
Tón něhy pro vás.

21. července


Tu starou báseň,
já myslela, že jí ztratila.
Zastávka mi jí připomněla.
Praha spisovatelská i rozmilá.
Líbám zem a i se smogem.
Prostě jsem Pražák.
Pochopí ten a ten.
I se zašlou básní je krásný den.
Modlím se za vás jen
a slova přidám s půvabem.