zmizím
jako déšť se vsáknu do života
jako rovnoběžka v nekonečnu
neprotnu se
nezastavím
zmizím
jako déšť, jako vítr
zmizím...
vzpomínka
co nikdy nebyla
.
Lady and her horse on a snowy day in 1899
by Félix Thiollier
a přece kdesi přetrvává pro živou vodu pramínek nezapomnění a v něm procitá odraz Tvých hladin
30.11.2022 01:30:23 | Akrij8
a tady se jentak tiše usmívám... vidíš - ty jsi jak živá voda, moc za to dík*
30.11.2022 20:40:02 | Sonador
to chci ... úžasný text Son ... i obrázek, a vzpomínka, co nikdy nebyla, skýtá naději ..
21.11.2022 16:40:09 | Vivien
včera jsem na tebe myslela, tak mám radost, že jsem si tě přivolala;) děkuju Vivien, moc...*
22.11.2022 20:56:41 | Sonador
nádhera smeKám K. Když Ty to máš tak úžasně vycizelované i obrázky, zajímáš mě
20.11.2022 17:49:09 | kudlankaW
jé to je hezkej obrázek, takového černýho divocha mám jmenuje se Leviatant jen má na nozdrách bílou lysinu. JSOU MU TŘI ROKY.Jinak hezkej text a už aby sněžilo to je na horách vždy jak v pohádce
14.11.2022 16:01:53 | xoxoxo
ty máš koně? a s krásným jménem.... šťastná to žena*
jj, krajina pod sněhem... nádhera, klid, ticho... zvláštní důstojnost a skoro hmatatelná přítomnost Boží... i já to mám moc ráda...
15.11.2022 16:33:35 | Sonador
ALE ALE..Ty přece nikdá nezmizíš, ani kdybys chtěla sebevíc!...Sonador, pomni, vždyť v Paměti básnického vůňopisu jse už navždy zapsána***
14.11.2022 15:39:00 | Frr
myslíš Frráčku? ...totiž, mizet já umim moc dobře:) ale asi už nechci... moc Ti děkuju za milá slova*
15.11.2022 16:31:38 | Sonador
tak ale sníh je také voda, a pokud zmizí voda, jak by existoval život, který známe... ale možná existují jsoucna v jiné dimenzi, než my vodní či vlastně bytosti zanechávající uhlíkatou stopu... vesmír je dost veliký pro všechny existence, které se třeba jednou setkají... ten kůň je divoký, třeba je taková i ta lady ve sněhový den* pěkné
14.11.2022 13:45:07 | J's ..
heké zamyšlení, děkuju*
a mě u toho napadlo - být divoký je nejlepší způsob, jak zůstat svobodný...
15.11.2022 16:30:35 | Sonador