Žhavé ruce Síria křehnou a vyráží v letorosty
klíny divokých planet pamětí lůna obtěžkané
plodí láskobol a tesají totemy do otevřených ran
má hlava chvěním citů rozráží klenby tesané
a ze svatých obrázků na nebi vylétají hejna vran
Spálilas mi srdce a dýmem z kadidla zmlžila oči
usnulas mlékem z Dráhy opojená a jen snila bys
Volám POMOC SÍRIE ! Ať sekera tne do paprsků!
tišiny svých ňader noříš do tmy vysvěcené kdys
poutí loktuší s voňavým dítětem Síria a blesků
Modré klubíčko razí teď chapadla do prázdna očí
co neviděly polibky smrti na plátně s vůní louky
daleko tvých přejemných tkaniv v hlavách obrů
tepe naše hodina jak Síriova žhavá horkokrevná
perokresba na polštářku, sonet s modrou krví