Vy hvězdy nesmrtelné,
co okrasou jste oběžných drah,
já vzhlížím k vám do noci temné,
kéž byste mně byly na dosah.
Vy létavice osamělé
mezi ztracenými mnoha hvězdami,
já vzhlížím k vám rozechvěle,
a vy plujete svými si cestami.
Kdybych tak mohl letět s vámi
vesmírem, tím krajem nekonečna.
Tím světem, kde samota je věčná:
a zatím jen sedím a sním pod hvězdami.