17 listopad
17 listopad
že děti už skoro nevědí,
co se dělo,
že se necestovalo.
Zasunu list o pár let.
Sedím u televize
a hltám jiný svět.
Ať mír zůstává s touto krajinou,
zpívám s Martou milovanou.
Pak Havel mává a já ho také miluji.
Radost až na půdu.
Jo, máma tenkrát,
abych hezky doma seděla
a tak jsem na dálku byla.
Cítila jsem se, že nejsem v dění.
I teď sedím a roky plují.
Svoboda je i o odpovědnosti.
Kéž svět jde do citu i pospolitosti.
Obraz sametové revoluce v lásce mám.
Prababička se před smrtí smála,
květ lidství se vrátí k nám.
Zemřela v totalitě.
Bůh jí to řekl na správném místě.
Aleluja zpívám z duše.
Myslím na ní a zdravím do nebe.
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Víš Jituško, nechtěla jsem psát komentář k této Tvé básni, ale přeci jen si dovolím pár slov.
Jsem přeci jen dříve narozená a nemám již tak ,,růžové brýle" jako Ty.A slova, která nyní napíšu nejsou jen má, ale i mých přátel, rodiny....
Ta euforie byla, to je pravda. Asi ten 17. listopad musel jednou přijít. Ale neřekla bych, že žijeme v demokracii.Doba je horší, než byla kdy dřív.Pracuješ? Ano, máš. Nepracuješ?Pokud jsi v té správné komunitě, máš ještě víc.(Děkujeme pane Havle).Kam nás dostal tento člověk? Rozkradená zem-je vůbec ještě naše?Co nám zbylo?Dluhy....
Dál již psát nebudu, ale tohle muselo ze mně ven.Já si už něco prožila a věř Jituško,že můj Život byl velice těžký. Ale lituji ty naše malé děti. Co jim tento ,,stát" ještě připraví?
28.11.2022 20:51:39 | Jarunka
Kde jsou ty časy
kdy za hovno to stálo,
kdy velký bratr vládnul
a všeho bylo málo,
hvězdy na nebi bledly
ve stínu těch rudých,
a tátu s mámou
pamatuju mladých.
Kde jsou ty časy
kdy s bráchou jsme si hráli,
kdy stačilo nám málo
a z úsměvů se smáli,
kde víc slušnosti bylo
v té neslušné době,
kdy v nic se nevěřilo,
jenom sami sobě.
Kde jsou ty holky svůdný
z doby mého mládí,
a kouzla prvních lásek,
i prvních milování,
a po vlastech českých,
kde jsou ty toulky,
a tajemných cest volání,
těch za čárou jen zdálky.
Zde jsou, vrací se
ty doby, až dech se tají,
a vláda jedné strany
se dlouho neutají,
opět Orwell vizí děsí
a ryby zase od hlav smrdí,
jako bumerang se zlé vrací,
jen nevrátí se mládí…
17.11.2022 23:33:24 | M.A.Rek
ten listopad byl nejkrásnější období, co jsem zažil...euforie...šel jsem do divadla a místo hry tam hrál Kryl!!! Demonstrace, stávka, i tomu Havlovi jsem věřil...ještě...pak mě to přešlo...v prosinci jsem seděl na Novotného lávce a Kryl si přisedl a dvě hodiny jsem byl v nebi...to byla skutečná extáze...miloval jsem devadesátá léta...tu svobodu...jak to žilo...a proto nesnáším současnost...protože vím, jak vypadá demokracie, svoboda, pluralita...eurosvazáci nové doby s planoucíma bulvama, co pletou svetry a věší pytle na mrtvoly...to není svoboda, to je diktatura mentální lůzy
17.11.2022 23:03:17 | stormeater
já ne...pro mě je to asi stejné zklamání, jako pro rodiče Dubček, co podepsal v Moskvě...je to osobní...nebyl takový, jak si všichni myslí
21.11.2022 21:58:10 | stormeater
Moc a moc děkuji za Tvé řádky. Kryl je super a na Havla vzpomínám s velikou láskou.
18.11.2022 07:17:38 | mkinka
17. listopad je nejkrásnější den roku. Připomíná nám, že svoboda není samozřejmá. Mladí komunisté a komunistky , nyní maskovaní mj. za bojovníky proti klimatickým změnám nás o ní chtějí připravit. Nikdy jim to nedovolme.
17.11.2022 21:19:38 | Medved23