Napsal ji báseň…
…o rose na pavučině,
o letmém doteku dvou rtů,
o mrknutí kobylky na pastvině,
o krajce spletené ze svých snů.
O bolesti v očích dítěte skryté.
o barvách duhy jarem jásajících,
o lidské hrdosti pýchou zbité,
o dalekých obzorech svítajících…
Ty psaním básní zabiješ hodně času, viď?
Těmi slovy, větou vyslovenou,
zabila lásku, zabila úsměv,
i dceru s ním ještě nepočatou,
i z dávnověku země zpěv…
…zabila i motýla co v propasti času žil.
V té chvíli rozplynul se v nic,
on, kde předtím stál, i jeho dech,
jen list s básní, pero – nezůstalo víc,
a její děs, slzy v očích a vzdech…
… na list s básní motýlí křídlo vánek snes.
Konečky prstů pohladila křídlo
a pod ním uchopila, prosta bázně,
list s perem, jediné co po něm zbylo,
a začala psát verš své první básně…
Opravdu mistrovsky psané. Smekám. Já jenom vyprávím, ale toto je opravdové umění.
20.11.2022 12:55:45 | mkinka
Ale Jitko... Děkuji, jsi milá, ale co je to umění? A mistrovsky psané? Když jsem ji dopsal, podezíral jsem sebe i jí, že je prvoplánovou přůměrnou básničkou. Dnes jsem rád, že jí jiní víc věřili.
20.11.2022 13:04:10 | M.A.Rek
Já ráda hladím prostřednictvím slov. Sednu se svou kočkou a ta ke všemu přidá to své mňau. Tak vlastně všechny komentáře píšu s její pomocí. Přeji krásný den.
21.11.2022 14:27:39 | mkinka
jak šťastný je muž, najde-li ženu, která chce být milována...a stokrát víc, když básník v takové najde svou múzu
20.11.2022 10:05:06 | stormeater
Děkuji. Mít v ženě múzu... Zahloubal jsem se, jaké to asi je – mít za tchyni Mnémosyné...
20.11.2022 12:52:55 | M.A.Rek
ona je to vůbec povedená rodinka...pan otec je vlastně bratr matky...asi proto jsou tam všichni tak...zvláštní ;) :)
21.11.2022 11:48:12 | stormeater
To je přesně, přesně tak. Nádherné napsané. Děkuji.
20.11.2022 09:58:35 | Kumiko