Odmítnutí.
Odmítnutí.
Moje milá, vyzval jsem Vás k tanci,
Vy jste mi, ale, košem dala.
Jako nějakému, opilému odrbanci,
na jiné jste se usmívala.
Píšu Vám !, srdce mi to rvalo;
byl to snad výsměch, nebo vůle zlá ?
Já měl ten pocit, že se mi to zdálo;
být krutá tak, to jste snad nemohla ?
Ve víru tance, ve víru zapomnění,
najdu si jinou Múzu k zbožňování.
Myslíte, snad, že taková zde není ?,
- pak nemáte o životě ani zdání.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisktak snad básník nakonec přesvědčí sám sebe, že tahle múza není opravdu jen jedna jediná;)
skvělý text*
21.11.2022 12:17:19 | Sonador
Děkuji za komentář
21.11.2022 15:16:50 | Kan
Opětovaná láska je vzácný, tak vzácný dar… Proč je tak těžké přestat milovat toho, kdo nemiluje nás? Je tak krásné světem tančit, ale někdy je člověk jako zapomenutý pes u hospody. Proč je tak těžké mít rad sám sebe, a přitom toužit, že nás někdo svou láskou zachrání. Na lásku není žádný nárok, jako na nic v životě. Naříkat si je vlastně nevděčnost. Ale snadno se to říká…
21.11.2022 11:48:01 | kozorožka
Děkuji za komentář, ale, přece, je to jenom báseň.
21.11.2022 11:54:52 | Kan