Únava

Civím do stropu.
Kahan z potu.
Slovo káže spát.
Hlava počala vidět mrakodrap.
Možná ta hvězda počká,
že sen bude hřát.

Kočičí doprovod ve stopách jde vlát.
Adie dne i tratoliště starostí.
Mozek píše pověsti o tom,
co by bylo kdyby roztály ledy.
Zapomněla jsem tu pohádku od Andersena.

Jo, přichází noc, co hledá jména.
Zima jde pod nehty.
Bože, dej klid do věty.

Vypínám error i reproduktor.
Rozestýlám a zabalím bol.
Chcú pohádku a ne horor.
Tak dobrou od vrátek.

Zeptám se ráno u sousedů kuřátek,
proč život nejde přehrát nazpátek.
Stárnu a pod pokličkou smích.
Peřinu přikrývám a hledám cestu žít.
Ať je vám všem zítra líp.