Listopad
Listopad
Mraky zavály sněhem stráně,
jen málo, zívají žebra stromů.
Od chladu mám promodralé dlaně
a vítr vyhání sníh do polomů.
Všude je bílo, jen dřínky rudě planou,
a z trnek visí pár svrasklých bobulí.
Ze sněhu vykoukly, jak na zavolanou,
sýkorky volají hladovou fistulí.
Je mráz, ve stromech dřevo sténá,
do křišťálu zkameněl vodopád.
U okna stojí dívka zamyšlená;
a za oknem ?, - odchází Listopad.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
A ty dřínky, mi připomněly, to všechno skoro zapomenuté ..
Tak hezky se mi četla, tato báseň ..
02.12.2022 09:51:36 | Vivien
zůstal tu po něm jen syrový chlad, no, zvykne si našinec, jaký bude asi ten.. prosinec ? :) teď vážně .. Pěkné !
01.12.2022 12:43:40 | DvorskyJan