Osudy

Všichni už spí u svých drahých,
a zlomek od nich teď vstává,
kdo ví, kolik z nich je pravých,
a jak často se to stává...

Já před chvílí přijel z práce,
na mě doma nikdo nečeká,
a i když to působí vratce,
dělá to ze mě lepšího člověka.

Někteří žijí své osudy,
a věří v lepší úmysl,
který je zbaví ostudy,
a klid jim uloží na mysl.

Já mám klid na duši,
jsem plný chaosu,
a nikdo netuší,
co všechno unesu.