Znělka krásného rána
hle slunko svítí vítr fouká
já v těle mám dost energie
když rozkvete přede mnou louka
pak celkem snadno se mi žije
dnes měsíc má jen půlku tváře
a zem se točí v jednom směru
já odrazem jsem slunce záře
však jak to přijde tak se beru
než seberu se ze své země
tak zacházejte se mnou jemně
vždyť netušíte co je ve mně
neb co je krásna v tom mém nitru
hned vyplivnu to do půllitru
v tom dnešním čarokrásném jitru
S přírodou z plynu
na stromě pták dnes strašně vříská
prase tu chrochtá ze křoviska
netopýr mlátí svými křídly
v kraválu se tak blbě bydlí
zeptám se zdivočelé zvěře
pročpak mi chčijí na mé dveře
dostávám já už trošku trauma
šikanuje mne strašná fauna
jaký mám na tom celém podíl
cožpak jsem já tu zlobu zrodil
přírody to je pomsta hrozná
mučením já se krutým doznám
přiznávám všechnu svoji vinu
toužím se ohřát teplem z plynu