Ponurý dům,
okna má zcela slepá,
nahání sousedům – strach.
Střecha je rezavá,
dveře jsou samá díra,
kam šlápneš, jen prach.
Za plotem domu,
je zahrada velkolepá,
strom vedle stromu – džbán…
Maliní chodci brání,
ovíjí kotníky a vadí:
na zemi leží ze stříbra vytepán.
Podivná krajina
kolem toho domu,
nikoho nevítá a ani nečeká.
Na stromech vraní hnízda,
ve větvích vítr hvízdá,
návraty domů – cesta je daleká.