Prohlížím si noční oblohu
a sníh padá mi do tváře
nic vyčíst v ní však nemohu
nemám znalosti hvězdáře
Pustil jsi mě do svého života ,
však jen na malou chvíli
zbyla po tobě nicota
já stojím - ty jsi v cíli
Otáčet v tobě po listu list
pak pochopit tě šlo by mi snáz
jak lehké by bylo v tobě si číst
teď cítím prázdno, zimu a mráz
Nevím co stalo se proč tenhleten zvrat
jdu zase hrdě po svojí cestě
možná jen bylo všeho moc a nastal zkrat
zbývá jít dál snad kilometrů dvěstě....