a tak jsme osaměli do ticha vešli
snad slituje se kamení
promluví lidskou řečí dál že třeba jít
smrti vstříc jí blížeji
do srdce bodá nůž nechceš
on sám čepel brousí
aby ťal hlouběji
čeho chceš dokonat
snad jedné marné lidské pouti
( stanout v jakés naději ? )
duše aby vzedmula se bez tíže
zemité sloty
vstříc bezmezné svobodě konečně JÍ ... moci ... plouti ...
Určitě! Kámen má srdce a když tneš, ozve se sten. Jen empatickým fonendoskopem naslouchat. On tak smuten, ze své tíže. Pohlaď a zasloužíš... duši pomůže.*
15.12.2022 02:42:57 | šerý
Na smrti v bolesti..a odcházení..jen útrpně..a v urtrnutí se těžce hledí. *
14.12.2022 15:27:41 | jenommarie