Sněhobílým úsměvem

Sněhobílým úsměvem

hladím každou stráň

vyhlížeje světlých zítřků

nikdo sněhové vločky nechytá

ani rosu z minulých let

a tak ubývá vyhlídek

jako slepých v revolveru

z kostí a černých koček

nikdo vlastní krve nepije

ani z jizev svého mládí

dny už sami počítají ovečky

bez polštářů vycházeje z noci

teď zatahuji

žaluzii po žaluzii

je půlnoc

a sněhobílým úsměvem

hladím

žiji.