Jedenáctá-dvanáctá

Jedenáctá bije,
Slzy tečou do polštáře,
Jedovatá zmije,
Živa je z měsíční záře.

Před dvanáctou úder první,
Světlo lampy barví tmu,
Jen se na mé svojství vrhni,
Jen zahub moji duši vnu.

Před dvanáctou úder druhý,
Jsem zkazkem mezi uměním,
Život-černobílé pruhy,
K lepšímu se nezměním.

Před dvanáctou úder třetí,
Nechápu, že nejsem sama,
Jsem jen pofidérní smetí,
Podivno-pseudo-"dáma".

Dvanáctá už bije,
Klidná je zem má,
Ve mně nechuť žije,
Nechuť, že jsem já.