Dnešní

Dnes nemyslím na horory,
co se mi zdají.
Tkám básně v jinotaji
a přání z dlaní.

Jsem svojí paní,
tam při východu slunce
kvetu pro umělce.

Je ráno s fotografií na rtech.
Nohy se rozejdou tam i zpět.
Objev, smích i zlatý střed.

Kus srdce i námět.
Jsem vaše z království
nalezených vět.

Prším i duním salvou,
duší ženskou i obrněnou,
přesto milou i bezelstnou.
A tak se rodí óda radosti.
Probuzené slunce od kostí.