Básník

Na stole básníka,

čistý papír leží.

Básník nevzlyká,

ale múzu svou si střeží.

 

Brko z bílé husy,

v inkoustu namáčí.

První slova básně zkusí,

ale to nestačí.

 

Pár veršů v řádcích tančí,

ne a ne najít rým.

Jakoby v pomeranči

hledaly dým.

 

Náhle se pero rozletělo,

jako s nebe slova napadala.

 Zřejmě to jenom chtělo,

aby je o to múza požádala.

 

Tak zrodila se báseň,

o husím, či labutím peří.

Kdo pro verše má vášeň,

buď vítán, už ode dveří.