K zamyšlení

Lidé vidí pouze to, co vidět chtí,

nevidí to, co vidět mají.

Myslí si, že všichni bláhově sní,

i přesto, že většina z nich to tají.

Tak proč tajíte lidé svoje přání,

proč je tajíte, když se vás ostatní ptají?

Co je tak špatného na lidských touhách,

co na snech, co na srdcích a jejich zhoubách?

Co špatného je na tom, snít,

a co tak zlého, podle toho snu žít?

Vím, vy si myslíte,

že na vás ostatní nemohou.

Ale to není tím, že nesníte,

to je tím, že bez snů vaše duše nežijou.

Jste jen trosky a nic více,

bez duší, bez snů, bez názorů na ten svět.

Jste jen trosky, vy to víte,

bez zalévání nám nevzroste květ.

Proč nesníte, proč své duše vláhou nekropíte,

bez snů zemřete, hřbitovy jak krysy zaplavíte.

Nevěřím, že je pravda, to, co máte ve tvářích,

nevěřím, to není pravda, kameny srdce nevytváří.

Věřte lidé, věřte ve sny,

věřte ať rozkvetou vaše dny.

Když neuvěříte, jen sebe tím zahubíte,

a pak, pak již nikdy slunce nespatříte.