V očích plameny,
právo krve,
rozdrtí kameny
hned napoprvé.
Síla ducha,
slunce sklání.
Malá poletucha
plachtí za svítání.
Rána se vrací,
zas a znova.
Pero mé ztrácí,
slova, slova, slova.
Slova jako perly rodí malá perlorodka skrytá kdesi v hlubinách duše. A ty je pak kladeš pěkně jednu za druhou, abychom po jejich cestičce došli k tobě, tvé duši.
07.01.2023 14:02:15 | kozorožka
moc se mi líbí ten závěr... díky
07.01.2023 13:50:44 | stormeater