panoptikum tmy
každou noc jiné
ani já
nejsem stejná
vím pravdu
přesto sama sobě lžu
na špičku nosu
ve tmě nevidím
když sním
z hlavy srdce vyhnat neumím
zbývá smíření
co pohřbí rebely
s láskou v posledním vydechnutí
...pěkná pocitovka...;-) a muži maj opačnej problém...jak vyhnat ze srdce hlavu...
17.01.2023 16:33:19 | Marten
Věřím. prostě - pokud to má přijít, přijde., pokud ne...asi to tak má být...
17.01.2023 20:28:49 | Anděl
...když čtu tvůj koment, hraje mi náhodně hudba...možná se hodí jako moje rekce...(a vím, že máš dobrou muziku ráda.;-)
https://www.youtube.com/watch?v=iB39yy5cGe8
18.01.2023 16:55:13 | Marten
Děkuji moc...ten text je skvělej....a někdy ani když tisíckrát moc chceš, tak to nestačí...:-)
21.01.2023 19:47:34 | Anděl
Jéé, ta je pěkně čtivá...
No, gruntuješ i sama v sobě. Tímto, zdá se, dílko ještě upřímnější.
Gratulka*
17.01.2023 16:17:17 | šerý
V rebelském tónu srdce TI tluče
andělská křídla v noci poskládáš.
Každý si občas sám sobě zalže
a světu nastsvuje jinou tvář *;)
Pěkné Andělko.
17.01.2023 14:48:48 | jenommarie
jen pohlédni do srdéčka svého-spatříš barevný dětský kaleidoskop plný barevných sklíček..ju? * :-D* ST*
17.01.2023 12:17:52 | Frr