Deux signes

...

A možná už nevíš

jak dál

Chceš položit svou duši

na hladinu

Ale je Ti příliž líto

těch nevinných labutí

Nedokážeš zkazit jejich krásu

Ublížit té krystalické harmonii
(svým tělem)

Ne

Smysl života odešel

Labutě jsou pro Tebe všechno

A tahle noc smyslností líbá

Tvoje přenádherné vlasy

Smysl života odešel

Ale labutě zůstaly plovoucí dále

na smuteční hladině

A Ty jen tak stojíš nad propastí

la muerte et la vie

Nic krásnějšího jsi neviděla

A teď když je všechno tak samozřejmý

Život i smrt

Zdá se že se vznášíš

Nad vším

Komu zvoní hrana?

Nad vším

Jak se bude jmenovat?

Jen se vznášíš

Labutě Ti jsou bližší než vlastní život!

....

Od té doby žiješ dál....

Na křídlech labutích