Šeří se, u svíce chci si číst,
však myšlenky hlavou mi běží,
jako zápřeh koní bez otěží,
a já dívám se na stále stejný list.
Bylo to dávno, já vzpomněl si,
Náhle mám to před očima,
jsme spolu u vody, je nám zima
a vítr šumí si v rákosí.
Vzpomínky dávné, jen pouhé stíny,
mnohá je zmatená a v šero splývá,
něco je ztraceno a neožívá
a mizí do ztracena a do hlubiny.
V paměti jen střípky času zbyly,
a v knize tvář víly skrytá.
Ty oči i po letech mě pohladily,
svíce dohasíná, za okny svítá.
Je až s podivem, jak některé mžiky vzpomínek ulpí na dlouhou dobu. Jitří dávné lásky či jizví ústrky, zlobu.
Není korektoru ani nevymažem. Dobře, i nedobře.*
27.01.2023 17:36:52 | šerý