Když klaun stárne
a nápady docházejí,
smutný úsměv nepobaví.
Krátí se dech,
hlas ztrácí sílu,
čas, který utíká nic nezastaví.
Vzpomíná na život
a na slávu,
v prázdné manéži stojí bledý.
Tváře si natřel,
upravil kostým,
dnes přišel si pro potlesk naposledy.
Doufám, že za manéží ho čeká život další, mezi jemu blízkými, kéž by, když radost a smích rozdával... :-)
29.01.2023 17:34:48 | Helen Mum