Jsi vodou

 

 

Jsi  vodou

 

Jak vodu tě beru do dlaní,        

voníš po jejím šplouchání,

vnímám ten tvůj tichý šum             

protékáš srdcem až ke rtům.          

 

Zmámen se budu potácet                        

a stále se k tobě navracet                               

jak bolest, která pomine.   

Proto zůstává tu pro jiné,  

 

na břehu řeky s kameny,  

líbám ji na rty jak ženy,

ztracený, s trochou ostychu,    

vždy toužily jen po hříchu.      

 

Život a smrt jen jedno jsou     

smáčeny slzami na prsou  

a voda, to je chvění rtů,                       

na konci našich dotyků.   

 

Jsi vodou, jež mě ochrání,

proto si tě beru do dlaní.

 

31.1.2023