Pyl ve vlasech

Sladkost pláství v poddajném novoluní

paběrkuješ v ornamentech včelích rojů

zbědované kroky tam, však ne zpátky 

běsní co tisíce střelek kompasů i stvolů

 

Bušili jsme pěstmi v orný klín kněžek

házeli jejich stíny skrze hořící skruže

pak zabolely v provazech šlachy úlů

zbaven tužeb s pachutí medoviny spím

 

Přebrali žebráci mocný slunce svit

v květ vyloupl se ornát ducha snění

jdi stezkou nebeskou a potlač pláč

nad nějž nic není, nic než zapomnění

 

Nektar z blínu nese se pozdním tichem

uticháš i ty a královny se svým smíchem

šachovnice odkapává a vsakuje ji zem

žihadla jsou svědkem, že měřeno je všem