Zem se chvěje
Vzduch je žhavý
Hora sténá
V proudech lávy
Hora temně duní
Dým ji lehce halí
Žhavá vášně řeka
Úbočím se valí
V proudu lávy
Žhavé touhy
Zmizí mysl
Zbyl cit pouhý
Oheň vášně
Duši snící
V popel změní
Ve chvíli probuzení
..vystydlá láva však zúrodňuje... ST*
05.02.2023 07:39:16 | Frr
Přesně tak, příteli v modrém :-). Nic není marné, vše má svůj smysl, který se později vyjeví. Dík.
05.02.2023 11:35:23 | kozorožka
V posledním veršíku mi trošku vypadl rytmus, jinak báseň skvostně plyne, nádherně zpracované verše!! moc pěkné :-)
02.02.2023 19:36:34 | Helen Mum
Možná by šly prostřední dva řádky poslední sloky prohodit. Možná to bylo schválně, nevím, plynulo to nějak samo. Dík.
02.02.2023 21:32:15 | kozorožka
ST.
Celá se mi líbí.
Ani zmínka o sopce.
Jen v náznaku hora Máša.
Na tréninku zem se chvěje.
Žhavá a zbyl cit.
Lze uvěřit ?
Ve chvíli co není probuzení.
***
Povedené dílko.
Díky a hezké odpoledne Kozorožko.
02.02.2023 15:40:15 | Fialový metal
Je i pravdou není
Naše snění
Je i pravdou není
Naše probuzení
Život ničím není
Schází-li nám snění :-)
02.02.2023 16:17:02 | kozorožka