Nad mraky

Až mysl zlehkne ti jak chmýří sněhu
a přijde čas vyletět nad oblak,
On se jen usměje a foukne do příběhu
a všechno bude potom naopak.
.
I malý skutek rázem povyroste,
pomníky chlubivé se zase zmenší.
Propasti překlene ti pevným mostem,
široké brány v ucho jehly ztenčí.
.
A srdce skromná, co v ústraní stojí,
ta jako jedna z prvních zohlední.
A srdce ztučnělá, kterých se druzí bojí,
ač první byla, budou poslední.
.
Až mysl zlehkne ti jak chmýří sněhu
a přijde čas vyletět nad oblak,
uvidíš sama. Na protějším břehu
malé i velké budou naopak.