Anotace: „Po kolenou se daleko nedostaneš.“
Co...
zatáhli závěsy, po celém domě
šero se plíživě do srdcí šíří
stíny jsou medúzy
lezou si pro mě
žahavé úsměvy
v plné své šíři.
Když...
poslední z jablek na prvotním stromě
zahradník s věkem dočesal časem
nyní jen čeká
a tváří se skromně
až vše se uvolní
co prošlo kvasem.
Jsem...
bdělé vědomí všech žití počátků
na špulky od bytí usedá strach
nemusíš platit
jen musíš mít na splátku
v každém z nás skrývá se
nájemný vrah.
Iluzí...
vzdálena, jeví se naděje
slunce, že pronikne v pohřební komoru
komu ta temnota, komu, že prospěje
poslední večeře
na stole z mramoru.
?...
na konci poslední z otázek
světe co divíš se, já dostal strach
když vyschne život
zemře i oblázek
vysušen sluncem
a pod nohou prach.
Jen si dovolím trochu známé bylinky stoicizmu.
"Kvůli zabývání se minulosí, kterou už stejně nedokážeme ovlivnit. Kvůli budoucnosti, o které s jistotou nevíme jaká bude, marníme přítomnost života. Toho který stojí za to žít, toho, který je tady a teď."
Slova, jak vyhrnuté rukávy.*
08.02.2023 12:20:02 | šerý
Přestože tísňový, nemůžu si pomoct, broukám si...tenhle text písňový. Tak jestli jsi iluzí, zdáš se být dobře psavou.
08.02.2023 06:10:01 | Violka divotvárná