Na zemi láhev od vína,
na posteli dívka leží,
ve váze uvadlá květina,
tu dívku střeží.
Jsou lásky, co zapomenou
a lhostejně žitím běží,
že druhý je na kolenou,
na tom jim nezáleží.
Den budí se v ranním chvění,
holubi slétají s věží;
vzpomene si, při probuzení ?,
…sotva - stěží.
Jsou lásky na které se nezapomíná,
i když se ztratí, mysl je stále vnímá...
Trochu smuténka, ale hezky se čte ;)
Krásný večer, Kane :)
10.02.2023 20:14:15 | Emily Říhová
Sice se stále opakuji, ale mám ráda Tvé básmě Kane :) Skvělé
08.02.2023 20:36:00 | Narra
Klidně se opakuj. Jako každý chlap, jsem trochu ješitný a tohle mi dělá dobře.
Děkuji. :-))
08.02.2023 20:54:35 | Kan
V mládí se mnohdy příběhy
odráží hloupým konáním,
s věkem ať přijde pousmání,
lhostejnost v žití nemá místo
jen příběh který květy chrání
a více v srdci vzácných jistot. *:)
08.02.2023 17:06:15 | jenommarie